další otázky
10. 1. 2010
- Nezměnitelnost materiálního ohniska ústavy
- Imperativ nezměnitelnosti materiálního ohniska ústavy
- Součást pozitivního práva založeného na právu přirozeném
- Demokratické principy
- Rawlsova společenská smlouva
- Spravedlnost je primární ctností společenských institucí
- Lidé uzavírají společenskou smlouvu za vznikem státu
- Každý má stejná práva
- Sociologická platnost
- Alexy
- Norma je sociologicky platná, je-li dodržována, nebo je-li její nedodržování sankcionováno
- Koherentní teorie pravdy
- Bezrozpornost myšlenkových operací
- Tvořena řadou výroků, které nejlépe vysvětlují nebo popisují svět
- Pravda je logická nerozpornost výroků uvnitř systému nějakých věd
- Syntetická teorie platnosti
- Ontologické hledisko
- exogenní důvod platnosti
1. iusnaturalismus
2. právní pozitivismus
a. norma jako institucionální apriorní faktum: právní norma je platná, je-li za takovou pokládána mocenským suverénem
i. Hobbes, Austin
b. norma jako institucionální aposteriorní faktum
i. sociologická jurisprudence
- Fundamentální vysvětlení – Notzik
- Pojmy jedné oblasti jsou vysvětlovány pomocí pojmů jiné oblasti
- Systematická interpretace
- Savigny
- položil základy metodologie výkladu práva, kterým rozumí rekonstrukci myšlenky obsažené v zákoně,
- 4 výkladové metody:
i. gramatická, logická (vazba uvnitř normy)
ii. historická (vychází ze stiuace v době přijetí zákona – occasio legis, na kterou přijetí zákona reagovalo),
iii. systematická ((význam zákona v celku právního systému)
iv. metoda teleologická: nezařazena výslovně, zmiňuje ji jako pomocný prostředek při analýze neurčitých a nejasných výrazů
1. za klíčové však považuje neztrácet ze zřetele projevy právních institutů v reálném společenském životě
- Formální spravedlnost
- za stejných podmínek nastávají stejné právní následky
- Spojovací teze
- Distinkce mezi jusnaturalismem a juspositivismem
- Jusnaturalismus
- Spojení práva a morálky
- Právní axiologie
- fil. disciplína zabývající se hodnotami
- kategorie spravedlnosti
- Metanormy dle Harta
- Poznávací, měnící a rozhodovací
- Praktické poznání podle Weinbergra
- Praktické poznání není nikdy absolutní
- Princip praktické jistoty
- Nelze přijmout představu o absolutní pravdivosti výsledku
- Zákaz jako normativní modalita
- Modalita, u níž je v normě označená alternativa chování alternativou vyloučenou
- Negativně vymezená povinnost
- Co není zakázáno, je dovoleno – negace zákazu
- Důvody obsolentnosti dle Weinbergra
- Deseutudinis – vyjít z užívání
- Zánikem účelu zaniká účel sám
- 2 podmínky – aplikujícímu orgánu je dána výslovná kompetence nepovažovat právní pravidla, která už neodpovídají aktuálnímu stavu, za neplatná, obsolentnost je považována za negativní obyčejové právo
- Vyjmenovat a charakterizovat složky principu proporcionality
- Zásada potřebnosti
- Zásada poměřování
- Zásada proporcionality – aplikace základních práv a svobod, jež se v případě soudem řešeného sporu pravidelně ocitají vzhledem k protichůdným zájmům ve vzájemné kolizi
- Vyjmenovat části normativního následku
- Modality normativnosti – příkaz, zákaz, dovolení
- Předmět právní úpravy
- Stanovení zda je subjekt, na nějž se vztahuje modalita normativnosti, vykonavatelem nebo příjemcem
- Subjekty na než se vztahuje příkaz, zákaz, dovolení, vyžadovat, strpět nějaké chování
- Rozdíl v kontextu mezi distribucí a kompenzací dle Aristotela
- Kompenzace – proporcionalita individuální újmy obecnému dobru
- U distribuce dober a břemen – subjekty jsou v postavení nadřízených a podřízených
- U kompenzace – postavení rovné
- Nadzákonná spravedlnost
- Spravedlnost vycházející ze suverenity lidu, stojí nad zákony i ústavními zákony
- Teleologie
- Zkoumání smyslu, účelu zákona
- Účelovost
- Konzervativní vymezení právních principů
- Dicey
i. 1. Nikdo nesmí být trestán ani omezován, pokud neporušil zákon. Důraz byl kladen i na poznatek, že ani majetková práva jednotlivce nesmí být bez porušení zákona narušena.
ii. 2. Každý je subjektem práva.
iii. 3. Vláda veřejnosti (občanů, lidu) musí být založena na vládě zákona. Z tohoto principu vychází myšlenka, že stát je garantem rovnosti před zákonem a sám je právu podřízen.
- Vztah projednávací s pravdivostí
- pravdivost: ověřování obsahu informace, který soud z provedeného důkazu zjistil
- Zásada projednací se vztahuje na zjišťování, vysvětlování a objasňování skutkového stavu, důležitého pro posouzení a rozhodnutí ve věci
- Analogická jurisprudence
- Exogenní (vnější) důvody platnosti
syntetické: exogenní důvod platnosti
1. iusnaturalismus
2. právní pozitivismus
a. norma jako institucionální apriorní faktum: právní norma je platná, je-li za takovou pokládána mocenským suverénem
i. Hobbes, Austin
b. norma jako institucionální aposteriorní faktum
i. sociologická jurisprudence
- Účely v právu dle Radbrucha
- Obecné blaho, spravedlnost, právní jistota
- V ostrém vzájemném konfliktu
- Alexyho problémy obsolentnosti při kolizi norem
- Problém kolize platnosti norem – sociologické, etické, právní
- Při konfliktu dvou proti sobě stojících norem jedna z nich pozbývá platnosti – oproti principům
- Rozdíl mezi imperativem a regulativem
- Imperativ – jazyková aplikace rozkazovacího způsobu
- Regulativ – význam regulativní věty
27. Rawlsova teorie spravedlnosti
- Spravedlnost je primární ctnost institucí
- Existuje určitá představa o spravedlnosti – nikdo nezná své místo ve společnosti, nikdo nezná své šance, smluvní strany neznají své koncepce dobra
28. Spravedlnost podle Radbrucha
- Za nespravedlivé se nepokládá nic, co se nepříčí nějakému zákonu (Hobbes)
- Spravedlnost v soudcovském rozhodování – soudce se ptá, co je právo, ne zda je spravedlivé
29. Vypiš a charakterizuj teorie rozdělování dober a břemen
- Utilitaristická koncepce – otázka akceptovatelnosti individuálních břemen na úkor veřejných statků
- Spravedlnost jako dvojí rovnost
30. Druhy metanorem podle Harta
- Poznávací, měnící, rozhodovací
31. Dva typy regulativních významů
- Regulativ a imperativ?
32. Logický rozdíl mezi právními principy a právními pravidly podle Dworkina
- Právní principy jsou i ty principy, které nemají institucionální podporu
- Principy – různá intenzita platnosti, dimenze důležitosti
- Principy v konfliktu neztrácejí platnost
33. Regulativní věta
- Forma (jazykové vyjádření) závazné úpravy lidského chování
34. Právní povinnosti
- Výkon práva či plnění právní povinnosti– výkon práva postrádá právnost, pokud se děje v souladu s právem, je-li v rozporu s dobrými mravy nebo bez právního důvodu zasahuje do oprávněných zájmů jiných
35. Souhlasí Joseph Raz s tím, že sepjetí práva a morálky je nutností? Jaké má pro to důvody?
- NE! Kritik spojovací teze. Podle něj nedává smysl. každý soudce bude aplikovat dle morálně nejsprávnější morálky, nerozhodne dle morálně špatného pravidla
36. Vztah mezi normou chování a normou kompeteční (Ross)
- Kompetenční norma může být transformována na normu chování
37. Druhy bilaterálního dovolení
- Vymezeno možností opačného chování, než je chování určené
- Výslovné dovolení a dovolení na základě neupravenosti
38. Rozdíl mezi korespondenční a konsensuální pravdou
- Korespondenční – shoda myšlenky se skutečností
- Konsensuální – podmínkou pravdivosti je potencionální souhlas všech
39. Normologický skepticismus
- Odmítá možnost logického popisu normativního myšlení
- spolu s normativním optimismem patří do non-kognitivistických teorií
Individuální dobro
- to, které je možné přiřadit jednotlivci, distributivnost
Kolektivní dobro
- to, co je ku prospěchu všem
Genus proximum
- regulativnost, obecnost – pojmové znaky
Differentia specifica
- spojení práva s autoritou státu
- univerzalita práva
- zvláštní forma
Kompenzovaná entita
- entita nesoucí břemeno
Kompenzující entita
- entita poskytující za břemeno dobro
Normativní následek
- obecný regulativ lidského jednání
- komponenty – modality normativnosti, předmět právní úpravy a stanovení toho, zda-li je subjekt přijímatelem nebo vykonavatelem chování
Účely v právu podle Samuellsona
- podpora efektivnosti, spravedlnosti a stability
Výklad e ocassionem legis
- výklad historický vycházející z původních záměrů normotvůrce
Restriktivní stanovisko
- dodržování doslovného znění zákona
Alexyho interpretační metody
- lingvistická, genetická, systematická a obecně praktická
Relativní spravedlnost
- odpovídá relativně morálních systémů
Distributivní spravedlnost
- spravedlivé rozdělování dober a břemen
Kontextuální spravedlnost
- spravedlivé rozdělování dober a břemen vzhledem ke kontextu
Utilitarismus
- dobré je to, co je dobré pro většinu
Kumulativní spravedlnost
- stanovení kritérií, dle nichž se lze rozhodnout zda plnění jedné strany spravedlivým ekvivalentem protiplnění druhé strany
Humova teze
- zjištění existence dvou světů, mětí a bytí
Jorgensenovo dilema
- otázka akceptovatelnosti odvození normy z faktuálního výroku
Rovnost obecnosti
- vychází z Kanta
- dána maximou se všemi zacházet stejně
Rovnost kontextu
- vychází z Aristotela
- znamená hodnocení přiřazovaní dober a břemen jejich poměřováním s kontextem, ve kterém k němu dochází
Godelův teorém neúplnosti
- v každém tzv. vyšším jazyce lze formulovat dobře utvořenou formuli, u níž nelze potvrdit pravdivost ani nepravdivost
Teorie falsifikace
- K. Poppe
- Nejsme schopni verifikovat, ale jsme schopni falsifikovat
Výslovné dovolení
- omezení alternativ jednání určitého subjektu na vykonání určitého jednání, charakteristické je, že s ním je spjata korespondující povinnost třetího subjektu
Indiferentní chování
- chování dovoleno na základě neupravenosti tohoto chování zákonem
Deontické operátory
- příkaz, zákaz, dovolení
- právně normativní modality, platí možnost jejich vzájemné převoditelnosti
Aletické modality
- modality nutnosti a možnosti
Deonticky ideální svět
- svět našich představ o ideálním uspořádání normativního systému
Noetický optimismus
- je možno poznat svět ve své úplnosti, možnost apriorního poznání světa rozumem
- Kantes, Descartes
Regulativ
- jazykový výrok s deontickým operátorem
Axiologický pohled na svobodu
- výběr je určen kulturou
Textualismus
- formální zacházení a držení se Písma svatého bez ohledu na jeho Ducha
Metafyzický appendix pozit.práva
appendix něco jako přívěšek, metafyzický jako přirozenoprávní - takže jde o přiřozenoprávní přívěšek pozitivního práva - jde o materiální ohnisko ústavy (které není přesně definované a odkazuje i na přirozenoprávní principy), o něm i o tom principu potřebnosti, o účelech v právu atd. mám rozepsáno ve výpiskách z učebnice, asi 30 A4, můžeš se zkusit kouknout na 2. stránku "
Praktická jistota
Soudce musí na základě zjištěných skutečností a provedeného dokazování dospět k přesvědčení, které bude hraničit s jistotou (tzv. praktická jistota) o tom, jak skutkový stav opravdu před vznikem sporu vypadal.
Test vhodnosti
: testování normativního prostředku, jež garantuje jeden princip a omezuje druhý princip, z hlediska možnosti dosáhnout sledovaného účelu
§ např. soudní rozhodnutí o instituci anonymních svědků (obviněný nemá informaci o identitě svědků): na jedné straně ochrana zdraví a života svědka, na druhé straně v kolizi stojící základní právo obviněného na obhajobu (problematické právo vyjadřovat se k výpovědi svědka: ke skutkovým okolnostem i k jeho osobě – k jeho věrohodnosti a možné podjatosti)
jde o to, jestli daný normativní prostředek zajišťuje sledovaný účel
§ v případě institutu svědků kladná odpověď soudu
Originalismus a aktualismus v teologickém výkladě
- teleologie: interpretace textu, úvahy o možných alternativách
- interpretací dochází navíc k napětí mezi aktuálním a původním (aktualismem: aktuálním teleologickým výkladem x originalismem: historickým výkladem)
Předporozumnění dle Essera
kvalita interpreta
výbava interpreta informace, informátora který nám než začneme pracovat např. začínající právníci, do jaké míry má kvalita výpovědi odpovídat, předporozumění zda má být etalonem pro normy, že by to pomohlo při aplikaci na interpretaci při autoritativní aplikaci práva, předporozumění soudce, soudce má případ, soudce vezme skutkový stav, zamyslí se, názor na uspořádání, uspořádá si argumenty, do této chvíle předporozumění, to nejdůležitější v rozhodovacím procesu, v důsledku konfrontace předporozumění s právním řádem, musí napsat odůvodnění
§ funkcí interpretace je dogmaticky zdůvodnit již předem přijatý závěr, jenž je založen na předpozitivních spravedlnostních stanoviscích interpreta
· předporozumění se projevuje výrazněji při obecněji formulovaném předmětu interpretace, dále roste úměrně významu teleologického výkladu
· problematické vzhledem k vázanosti soudce zákonem a dělbě moci
§ předporozumění zahrnuje: znalosti interpreta (právní i obecné), jeho zkušenosti, hodnotovou orientaci, povahu
§ odlišné předporozumění ® odlišné výsledky interpretace, podmínkou ústavní konformnost
Vnitřní důvody platnosti norem (98)
Pozitivistický pohled
- interní – vydavatel stanoví orgán s pravomocemi – zákon vyaduje platnost právní normy pro soulad se systémem norem, koherentní, uzavřený, v rámci systému platná, dána procedura pro vydání, která se musí dle jiných norem dodržet, jinak neplatnost
Interpretační metody dle savignyho
Gramatická – výklad dle slov, čtu a toho dovozuji obsah, problém v limitech jazyka a jejich chybovost, výpověď choybová z pravidla které výpovědí, složitá cesta, ne kůvli jazyku, ale v praxi, k tomu dochází
Logická – uplatnění jednotlivých tzv. logických argumentů a contrario – důkaz opakem některé složitější argumenty a nahraně s logikou, více s možností nutné vybrat
Interpretavtivní metodu, která odchalí pravidlo
Systematická – jak výpověď ustanovuje zasazeno do systému práva, do jakého odvětví příslušná norma zasazena je
Trestní právo – nelze interpretovat analogie, nelze aplikovat na podobný děj, který pod normu nespadá, ale lze v občanském právu
Historická metoda – má ozřejmit obsah na základě okolností na kterých norma vznikla, směřuje k teleologické metodě, ale u Savigniho není, jeho metody formalistické, považuje ji za nejistou a subjektivní, „není důležité, co zákonodárce chtěl, ale co vyjádřil.“, odmítnátí teleologické metody
7. pojmová jurisprudence
ve střední Evropě dominovala pojmová jurisprudence (omezené zkoumání práva, pokusy o uchopení práva pomocí pojmů, tyto pojmy deduktivně uspořádat, od přelomu 19. a 20. stol. se k ní právní věda vymezuje negativně, ve skutečnosti však používáno, uvažujeme stále tímto způsobem),
Puchta, Bergbohm, raný Jhering