- Předporozumění dle Esera
- Významová očekávání interpreta
- Interpret si vytváří představu o spravedlivém řešení rozhodované věci ještě před tím, než provede interpretaci zákona obvyklými metodami
- Radbruchova formule
- Je nutné přijmout přednost přirozeného práva před pozitivním, když rozpor pozitivního zákona se spravedlností dosáhne nesnesitelnou míru
- Humova teze
- dichotomie mezi tím, co je, a tím, co být má
- pravdu nevytváříme ale nalézáme
- Rozdíl mezi kolektivním a individuálním dobrem
- Kolektivní dobro – to, co je ku prospěchu všem (životní prostředí)
- Individuální dobro – to, které je možné přiřadit jednotlivci, typická distributivnost (svoboda)
- Hraniční orgán dle Verdrosse
- institucionální sepětí práva a morálky
- hraniční orgán je zavázán sledovat právní řád podle nejlepšího vědomí a svědomí
- Verdross – nejvyšší soud, ČR – ústavní soud, USA - parlament
- Kompenzovaná entita
- Entita nesoucí břemeno
- Norma
- Akt vůle – Kelsen
- Norma platí jedině tehdy, je-li přijata volním aktem
- Závazná úprava lidského chování
- Non-kognitivismus
- Odmítnutí spojení norem s pravdivostí
- Druhy positivismu dle Weinbergra
- historicko-právní, normativistický, realistický, institucionalistický
- historický právní pozitivismus - právní systém = historicky vzniklý sociální fenomén, neklade otázku „správného práva“ a nepředpokládá platnost prepozitivních principů
- normativistický právní pozitivismus - právo = zvláštní normativní předmět myšlení, při jeho zkoumání není nutné přemýšlet o dalších spol.skutečnostech
- realistický právní pozitivismus - skutečná existence soudů a jiných správních orgánů = reálný systém, jemuž samotnému lze připisovat pozitivitu (platnost)
- institucionalistický právní pozitivismus - spojnice normativismu a relativismu
- Unilaterální dovolení
- Implicitní dovolení, výslovné dovolení a dovolení na základě neupravenosti
- Aproximativní užitek
- Užitek, který by se nejvíce blížil absolutnímu užitku
- Účel v právu podle Radbrucha
- Spravedlnost, obecné blaho, právní jistota
- Distinkce – rozdíl mezi oddělovací a spojovací tezí
- Spojovací teze – spojení práva a morálky, jusnaturalismus
- Oddělující teze – právo a morálka dva na sobě nezávislé systémy, juspositivismus
- Hard case podle Dworkina
- řešení obtížných případů
- i v případě vyloučení svévole a korektními postupy je možno dojít k rozdílným řešením, nastupuje argumentace smyslem práva
- Skutková podstata
- Podmínka nastoupení normativního tlaku
- Princip potřebnosti – princip poměrnosti
- Metoda poměřování principů stojících si v rozporu
- Tři komponenty – vhodnost, poměrnost, potřebnost
- Kongruence břemen
- Snaha o rovnovážný stav dober a břemen
- Sociologická platnost podle Alexyho
- Právní norma platí sociálně, je-li dodržována, anebo je její nedodržování sankcionováno
- Metody interpretace podle Savignyho
- Gramatická, logická, historická, systematická
- Gramatická – předmětem je slovo
- Logická – rekonstrukce logických vazeb mezi jejími částmi
- Historická – vztahuje se na situaci v době přijetí zákona
- Systematická – nutí chápat význam zákona v celku právního systému
- Institucionalismus
- Instituce - sociální skutečnosti = zčásti sociální jevy upravené pouze systémy pravidel (instituce slibu), zčásti systémy pravidel, které jsou spojeny s pozorovatelnými věcnými zařízeními (univerzity, domácnosti, …)
- Norma platí jen tehdy, přísluší-li ji institucionální bytí
- Prvky institucionalizace – normativní vědomí, akceptace systému ve společnosti, existence společenských událostí
- Rozdíl mezi Rawlsem a Notzikem
- Vznik státu
- Rawls – teorie společenské smlouvy
- Notzik – teorie neviditelné ruky
- Charakterizujte logické vymezení právních principů
- Strukturální argument – právní principy jsou i ty principy, které nemají dostatečnou institucionální podporu
- Přikazují, aby něco bylo realizováno v co nejvyšší možné míře
- Různá míra intenzity platnosti
- V případě kolize rozhoduje ten princip, který má větší důležitost, druhý princip nezaniká
- Fullerova vnitřní moralita práva
- podmínkou přiřazení platnosti právu je splnění 8 znaků = vnitřní moralita práva
- 1) obecnost právní regulace
- 2) veřejnost (možnost kritiky)
- 3) zákaz retroaktivity (pravé)
- 4) jasná a srozumitelná formulace
- 5) bezrozpornost
- 6) přiměřená stabilita, ne časté novelizace
- 7) nesmějí požadovat nic nemožného a musí být konečné
- 8) interpretace a aplikace v souladu s jejich formulací
- Rozdíl mezi etickou a sociologickou platností
- Etická platnost dána morálním zdůvodněním
- Sociologická platnost – norma platí sociálně, je-li dodržována nebo je její nedodržení sankcionováno
- Koherentní teorie pravdy
- Jako pravdivé se uznávají ty věty, které jsou nerozporné s daným systémem logicky formulovaných a uspořádaných vět
- Kognitivistický naturalismus
- Pravdivost normy v závislosti na empirických faktech
- Implicitní dovolení
- Co je přikázáno, je dovoleno
- Subsumpční sylogismus
- Podřazení skutečného stavu pod skutkovou podstatu normy
- 5 z 8 předpokladů přirozeného práva od Fullera
- 1) obecnost právní regulace
- 2) veřejnost (možnost kritiky)
- 3) zákaz retroaktivity (pravé)
- 4) jasná a srozumitelná formulace
- 5) bezrozpornost
- 6) přiměřená stabilita, ne časté novelizace
- 7) nesmějí požadovat nic nemožného a musí být konečné
- 8) interpretace a aplikace v souladu s jejich formulací
- Materiální a formální pravda
- Materiální pravda – odpovídá korespondenčním teoriím pravdy, pravdou je to, co se skutečně stalo, vyšetřování v trestněprávním procesu, proces poznání
- Formální pravda – odpovídá procedurálním teoriím pravdivosti, zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností
- Formální spravedlnost
- Myšlenková struktura, kterou probíhá náš spravedlnostní úsudek
- Nestranná aplikace právních předpisů
- Regulativ a regulativní věta
- Regulativní věta – jazykové vyjádření závazné úpravy lidského chování
- Regulativ – význam regulativní věty
- Alexyho platnost norem
- Sociologická platnost – dodržována nebo nedodržení sankcionováno
- Etická platnost – platí protože je mravně zdůvodněná
- Právní platnost
- Normativní modality
- Příkaz, zákaz, dovolení
- Příkaz – povinnost vyjádřena pozitivně
- Zákaz – povinnost vyjádřena negativně
- Škola právní exegeze
- Francie, 19. století, code civil
- Právní pozitivismus
- Základní myšlenky: nezadatelná práva je potřeba zapsat do kodexu, představa úplnosti právního řádu, soudce musí vždy rozhodnout
- Bilaterální dovolení
- Výslovné dovolení
- Dovolení na základě neupravenosti
- Konsensuální teorie pravdy
- Podmínkou pravdivosti výroku je potencionální souhlas všech
- Soudce v právním realismu
- právo = pouze ta pravidla, která jsou skutečně aplikována v soudní praxi
- rozhodnutí konkrétního sporu není vázáno ani právní normou ani precedentem, ale záleží pouze na soudci, který rozhoduje na základě své volní úvahy
- Volné hodnocení důkazů vs. zákonná teorie průvodní
- Zásada volného hodnocení důkazů – žádný důkazní prostředek nemá apriori zákonem stanovenou důkazní sílu
- Zákonná teorie průvodní – zákonný předpis závazným způsobem určuje, jak mají být provedené důkazy hodnoceny
- Legalistický a hodnotový postoj k přidělování dober a břemen
- Legalistický postoj – spojuje spravedlnost s jednáním institucí, jež jsou pociťovány jako legitimní
- Hodnotový postoj – obsahové hodnocení předmětu spravedlnostního úsudku
- Přiřazování dober a břemen – spravedlnostní úsudek
- Negace soudu a derogace normy
- Negace soudu – soud jako myšlenku může kdokoliv popřít, vyjádřit se o její pravdivosti nebo nepravdivosti
- Derogace normy – norma nenabývá hodnot pravda, nepravda, nemůžeme ji popřít, jedině ten, kdo ji vydal může normu zrušit
- Explicitní dovolení
- výslovné dovolení
- jestliže je dovolené nějaké chování, pak je dovolena i negace tohoto chování
- Teorie verifikace
- snaha vytvořit metody, které by verifikovaly typy výroků
- verifikace – potvrzení správnosti
- Paretovo optimum
- Stav, kdy nikdo nemůže zlepšit svůj stav, aby se nezhoršil stav někoho jiného
- Organická teorie obecného blaha
- Zabývá se blahem národního celku
- Hermeneutický kruh při aplikaci práva
- Odlišná významová očekávání vedou k odlišným interpretacím téhož textu
- Text sám o sobě nemá žádný význam
- Význam nabývá pouze z pohledu určité otázky
- Odpověď, která se interpretu nabízí může vést ke změně očekávání
- Obsahové rozdíly mezi právními principy a právními normami
- Principy mají širší pojem
- Jsou více orientované na morálku
- uvnitř normového souboru mají povahu axiomů
- uvnitř souboru působí jako regulativní ideje (obsahově na ně navazují komplexy norem; interpretační východiska jednoduchého práva)
- vysoký stupeň obecnosti subsumpčních podmínek
- úzká vazba na metanormativní (hodnotová a teleologická východiska) norm. souboru
- otázka konstitucionalizace právního řádu=přímá závaznost ústavních norem
- nepsané principy: např. neznalost práva neomlouvá, reductio ad absurdum, a contrario, princip proporcionality
- Role soudce v pojmové jurisprudenci
- Weinbergrova teorie platnosti
- Teorie rodokmenu – platnost normy zdůvodněná odkazem na pravidla jejího vzniku
- Realistická teorie - kritérium platnosti je rozhodovací praxe
- Teorie ospravedlnění – morální zdůvodněné platnosti
- Teorie institucionální – vztah platnosti k institucionálním i sociologicky poznatelným skutečnostem
- One right answer Theory
- Dworkin
- Na složité otázky práva existuje často jediná správná odpověď
- Můžeme vyřešit pouze, když přiřadíme normě pravdivost – pravdivá je ta norma, která souvisí s právní teorií více než její opak
- Deseutudinis
- obsolentnost
- vyjít z užívání
- Princip potřebnosti spravedlnosti
- Podle těchto principů mohou být rozdělovány statky, stejně jako práva a povinnosti
- Princip potřebnosti dává přednost sociálně slabším.
- v sociální péči
- Ryzí nauka právní
- snaha očistit právo od nevědeckých nánosů etiky
- důvěra v exaktní vědy, nezajímá je působení práva ve společnosti
- Drierův spravedlnostní úsudek
- hlavními předměty spravedlnostního úsudku jsou jednání (rozumná i nerozumná, ale ne každé nerozumné je nespravedlivé) a jednající subjekty, jakož normy (účelné, neúčelné, ale proto ještě ne nespravedlivé) i normové řády, ale jen tehdy, pokud se vztahují na rozdělování a vyrovnávání dober a břemen
- Korespondenční pravda
- definuje pravdu jako shodu myšlenky se skutečností
- Rozdíl mezi decisionismem a kognitivismem ze soudcovského pohledu
- Kognitivismus - každý spol.problém lze vyřešit přijetím právního předpisu → formalismus práva (vede až k dekonstrukci právního řádu), soudce je pouze mechanický stroj aplikující právo
- Decisionusmus – volné právo, soudce má aktivní úlohu při tvorbě práva
- Teleologický výklad práva
- Zkoumá účel, smysl zákona
- Oddělovací teze
- Juspositivismus
- Distinkce mezi jusnaturalismem a juspositivismem
- Právo a morálka jsou dva na sobě nezávislé normové soubory
- Affirmative action
- Zvýhodnění rasovým menšin prostřednictvím kvót
- V oblasti školství, zaměstnání – USA
- Hume-Jorgensenova teze
- Logika říká, že každý je výrok je pravdivý nebo nepravdivý
- Jorgensen – problém imperativu
- Věta v rozkazovacím způsobu nemůže být odvozena od věty v oznamovacím způsobu
- Nepřijetí spojovací teze ve smyslu možnosti noetického vyvození obsahu právní normy z obsahu morální normy
- Rozdíl mezi Alexyho a Dworkinovým pojetím principů
- Dworkin – pravidla buď platí nebo neplatí, pokud jsou dány subsumpční podmínky
- Alexy – rozdíl mezi principem a pravidlem nemůže být dán subsumpčními podmínkami, nelze postihnout všechny výjimky
- Důvody platnosti podle Alexyho
- Sociologický
- Etický
- Právní
- Neviditelná ruka – Notzik
- Neviditelná ruka vede ke vzniku státu
- Unilaterální dovolení
- Implicitní dovolení, výslovné dovolení, dovolení na základě neupravenosti
- Materiální jádro ústavy
- Imperativ nezměnitelnosti materiálního ohniska ústavy
- Součást pozitivního práva založeného na právu přirozeném
- Demokratické principy
- Materiální pravda
- Odpovídá korespondenčním teoriím pravdivosti
- Pravda je to, co se skutečně stalo
- Vyšetřování v trestněprávním procesu
- Škola normativní teorie
- spočívala na předpokladu, že veškeré právní normy se odvíjejí od základní normy
- navazuje na doktrínu o ryzí nauce právní(Kelsen)
- vytvořena tzv. brněnskou školou reprezentovaná F. Weyerem a J. Sedláčkem
- Teorie ospravedlnění
- morální zdůvodnění
- Weinbergerova klasifikace
-